Marmeláda či džem? To je to, oč tu běží
Často se nás ptáte, jestli prodáváme džemy či marmelády. Dokonce někdy vidíme při ochutnávkách našich výrobků partnerské hádky, kdy se dvojice mezi sebou dohaduje, zda si právě pochutnali na džemu či marmeládě. Jak tedy rozeznat džem od marmelády?
Citrusy a ti druzí
Na území České republiky se za marmeládu považuje pouze ovocná zavařenina, kde tvoří alespoň 20 % výrobku citrusové plody. Tudíž marmeládu si dle litery zákona u nás dáte citronovou, pomerančovou či grepovou, ale rozhodně ne meruňkovou nebo jahodovou. Pokud vaříte “marmeládu” z českého ovoce, pak se ze zákona jedná o džem. Ovšem pozor, abyste výrobku mohli říkat džem, musí v něm být nejméně 35 % ovoce. V případě, že je v něm 45 % a více ovoce, pak se jedná o “výběrový džem”.
Umění diplomacie
Ovšem ne všude v Evropě platí stejná pravidla jako v Česku. Ve Španělsku, Rakousku nebo Řecku stále koupíte meruňkovou marmeládu a dané označení bude přesně odpovídat tamní legislativě. Některé státy si z povinnosti označovat slovem marmeláda pouze výrobky z citrusových plodů vyjednaly výjimku. Jejich výrobci tak mohou slovem marmeláda označovat zavařeninu, kterou bychom u nás museli označit jako džem.
Na počátku byla kdoule
Ačkoliv nás bible učí, že na počátku všeho stálo jablko, u marmelád musíme popojít o stromek dále. Název marmeláda se vyvinul z portugalského marmelo - kdoule. Výrobky označované dnes jako marmelády znali už staří Římané a vyráběli je právě z kdoulí. V novověku se dostaly marmelády do Anglie, kde začaly kdouli vytlačovat citrusy. Dnes mezi nejoblíbenější britské marmelády dnes patří pomerančové a citronové. Slovo džem čeština převzala z anglického jam, které znamená mimo jiné také zahustit.
Snad tento článek pomůže navždy rozseknout spory, zda se u vás vaří nebo kupuje marmeláda či džem. Ať už máte rádi jedno nebo druhé, u nás si určitě vyberete, co nejlépe sedí vaší chuti.